Kvantová mechanika - teorie se liší od reality
Suhotra Maharaja, Helsinki 2. listopadu 2004 (z In2-MeC)
Ve svých rukou džím dva vědecké časopisy. Jeden je úctyhodný Scientific American ze září a druhý je říjnové vydání časopisu Wired, který se snaží vypadat co nejvíc "cool" (slovo "cool" se v tomto čísle objevuje mnohokrát).
Scientific American je speciální číslo věnované Einsteinovi. Když jsem si ho pročítal, tak mi to připomnělo článek, který jsem publikoval na těchto stránkách minulé léto a který měl název "Dělejte si starosti o Adama, ne o atom". Ačkoliv v prvním desetiletí 20. století Albert Einstain pomohl přinést na svět základní pojetí Nové Fyziky, ve 20. a 30. letech, kdy přišla na svět ohromující teorie kvantové mechaniky, se stal jejím nejslavnějším kritikem. Einstein, jak se často uvádí, nemohl uvěřit, že Bůh hraje s vesmírem kostky. Mladí tvůrci Nové fyziky, jako byl Bohr a Heisenberg pokrčili rameny nad Einsteinovými stížnostmi a označili je za zpátečnický mysticismus.
Na straně 70. je článek nazvaný "Měl Einstein Pravdu?", který pojednává o úvahách některých dnešních fyziků nad Einsteinovými pochybami o kvantové mechanice. Však to znáte, když začnete chodit kolem a říkat lidem, že moderní věda vyvrací pojetí atomu, které je popsáno ve Šrímad Bhágavatamu, vzbudíte tím zájem o atomovou teorii, kterou věda ustanovila za nezvratitelný fakt. Když potom začnete vykládat, jak se vědci jen stále dohadují, co se to vlastně děje v mikrosvětě kvantových jevů, tak váš postoj, kdy si myslíte, že víte trochu více než ostatní oddaní o tom, co atomy ve skutečnosti jsou, vypadá směšně.
Přesto, něco shnilého v kvantové oblati je. Einstein byl mezi prvními, který zrealizoval, že kvantová mechanika je také neúplná. Chybí zde vysvětlení, proč dochází k jednotlivým fyzikálním událostem, vůbec nevysvětluje skutečné vlastnosti objektu a nemá žádné přesvědčivé pojmové základy. (strana 71)
Jen se podívejte. Těmito "objekty", jejichž vlastnosti kvantová mechanika nemůže zjistit, jsou neviditelné částice hmoty: atomy, protony, neutrony, elektrony atd. Jaké jsou však "důkazy" o atomech, které věda tak obhajuje?
Ve Šrímad Bhágavatamu 2.5.3. se Nárada Muni modlí ke svému otci, Pánu Brahmovi:
"Můj drahý otče, ty znáš tuto vědu, protože vše, co bylo stvořeno v minulosti, co bude stvořeno v budoucnosti a co se tvoří v současnosti, stejně jako vše ve vesmíru, svíráš ve své dlani jako ořech."
Zde je vyjeveno, že Brahma ovládá tvořivou funkci času ve třech fázích - v minulosti, přítomnosti a v budoucnosti. Ví, co v sobě skrývá budoucnost, avšak moderní vědci ne. A to je důvod proč jejich teorie zůstávají neúplné.
Různí fyzikové a filozofové přišli s názorem, že kvantová mechanika se zdá býti podivná díky tomu, že přijímá pouze fakt, že minulost ovlivňuje budoucnost. Co když ji však ovlivňuje také budoucnost? Potom dřívější pravděpodobnostní vlastnosti kvantové teorie odráží pouze naši vlastní nevědomost o tom, co přijde v budoucnosti. (strana 72)
V článku o atomech, který jsem publikoval minulé léto, jsem citoval Šrílu Prabhupádu, který říká, že atomy jsou konečnými jednotkami času. Scientific American diskutuje práci, kterou udělal Mark Hydley z univerzity ve Warwicku, je zde řečeno:
Přichází znova s myšlenku, nad kterou Einstein pracoval ve 30. letech: elementární částice nejsou objekty, které jsou umístěny v časoprostoru, ale spíše samotné jsou částmi časoprostoru. Nejsou to chuchvalce přiléhající k látce, ale spíše malé uzlíky na látce.
Na konci strany 73 Scientific American připouští, že kvantová mechanika je teorií vesmíru a teorie vesmíru jsou svévolné. Slovník definuje slovo "svévolný" jako předurčený náhodou, z rozmaru nebo určitým impulsem a ne nutností, rozumem nebo principem. Jinými slovy, teorie se liší od reality.